Akce

25.9.2015

25. - 27.9. - Svatováclavské slavnosti Břeclav

V pátečních ranních hodinách jsme se sešli na místech srazu v Nymburce, Lysé nad Labem a Semicích, kde jsme čekali na příjezd autobusu, který nás měl odvézt do Břeclavi na Jižní Moravu. S menšími obtížemi jsme se namačkali do autobusu. Osob sice nebylo tolik, abychom se museli cítit jako sardinky, ale přítomnost krojů rozvěšených všude po autobuse byla znát. Každý jsme si našli místo a nějakou zábavu na dlouhou cestu. Někteří se rozhodli pro spánek, jiní se pustili do hraní her s kamarády nebo poslouchání písniček. Cesta rychle utíkala a brzy se před námi objevila vstupní brána do areálu hradu Veveří. V Břeclavi nás očekávali až za několik hodin, a tak jsme měli čas na absolvování prohlídky interiéru hradu. Na zámku také probíhala výstava historických šatů. Bohužel zde byly jen šaty, které nosilo panstvo, a tak jsme mezi exponáty nenašli jediný kroj. Pozornost přítomných přilákaly dámské barokní šaty s obrovskými sukněmi, ve kterých bylo možno se vyfotit. A toho také spousta z nás využila. Na cestě zpět do autobusu jsme ještě udělali jednu společnou fotku před opevněním hradu. A poté se nasoukali zpět do autobusu a pokračovali v cestě.

Kolem čtvrté hodiny zastavil náš autobus v Břeclavi před internátem Břeclavské střední školy, který nám měl do neděle sloužit jako ubytovna. Vybalili jsme si kroje a vydali se na krátkou procházku po městě. Ač trochu mrholilo, byli jsme rádi, že jsme se mohli projít. Po celém dni stráveném v autobuse jsme potřebovali trochu rozhýbat ztuhlé svaly. O něco později nás čekala večeře v podobě rautu. Původně bylo naplánované opékání buřtů u společného ohně s ostatními soubory, ale kvůli deštivému počasí se musel vymyslet náhradní plán. Co ale zůstalo tak, jak bylo naplánované, byla diskotéka. Večer jsme se přesunuli zpět na ubytovnu a šli se vyspat na další den.

V sobotu ráno po snídani jsme se opět nalodili do autobusu, který nás odvezl k jednomu z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších zámků u nás. Jako první nás v Lednickém areálu čekala projížďka kanály v parku. Loď, kterou jsme pluli, nás dovezla až k minaretu uprostřed zahrad. Dlouho byla tato stavba nejvyšší svého druhu v Evropě. Minaret ovšem nikdy nesloužil náboženským účelům. Vždycky byl a je pouze atrakcí pro turisty a rozhlednou. Zpět už k zámku jsme už došli, přes lávky a uměle vytvořené ostrůvky, po svých. Blížila se dvanáctá hodina a s ní i naše návštěva interiéru zámku. Zde jsme si prohlédli reprezentační místnosti kde Lichtenštejni, původní majitelé zámku, přijímali důležité a bohaté hosty, kterých díky jejich postavení nebylo málo.

O hodinu později jsme opustili zámecký areál a čekala nás cesta na oběd a do blízkého Drnholce na naše první vystoupení. I když celou sobotu doprovázel slabý deštík, měli jsme štěstí. Před naším vystoupením se mraky rozehnaly a na nás vykouklo ospalé sluníčko. Po vystoupení nás čekala večeře a pak zpáteční cesta do Břeclavi, kde jsme měli volný večer a přípravu na hlavní program slavností, který bude následující den.

Nedělní dopoledne bylo volné. Od pořadatelů nebyl naplánovaný žádný program. Muzika potřebovala zkoušet písně do průvodu, a tak jsme se mi ostatní vydali na obhlídku místa, kde budeme vystupovat. Bylo to malé pódium umístěné na nádvoří břeclavského zámku. Cesta do jídelny nebyla dlouhá, ale čas nás již tlačil a proto jsme se vydali zpět. Po obědě nás čekal průvod městem. Převlékli jsme se tedy do krojů a vydali se k břeclavskému gymnáziu, kde měl průvod začít.

Za doprovodu naší muziky jsme v průvodu došli zpět k zámku. Brzy jsme měli za sebou i vystoupení. A pak už nás čekalo jen převlečení zpět do civilního oblečení a cesta domů.

Kateřina Lašová